Hornický Louchov

Montání historie Louchova

Karlštejnský jaspis z Louchovska
Karlštejnský jaspis z Louchovska
Jaspis v detailu
Jaspis v detailu

Hornické dějiny spojené s Louchovem mají hluboké kořeny již v počátcích osidlování Krušnohoří. Již v polovině 13. století existoval Louchovský dvůr příslušný k nově vznikající vsi Vernéřov.  Po založení kostele se postupně stala ves i z Louchova a jeho zakladatelé cisterciáčtí mniši z Grünhainu byli prvními kdo začal cíleně těžit  bohatství hor v západní části Krušnohoří.

První prospektoři, kteří objevili posléze možnosti těžby v oblastech staré solné stezky, mohli být právě tito podnikavý mniši z 13. století, kteří stezku dobře znali a přinejmenším mohli na povrchové nálezy rud alespoň upozornit. At již možnosti těžby odhalil kdokoli, právě v okolí Louchova došlo k zakládání jedněch z nejstarších hornických sídel českých Krušných hor a to až po založení Kostela.

Mezi nejznámější z nich patří především místa na hřebeni hor jako Kremsieger či Přísečnice. Z těchto lokalit se krom pozůstatků po těžbě nezachovalo do dnešních dnů skoro nic a tak je Louchovský kostel poslední dosud stojící připomínkou hornického života prvních těžebních počinů českého západního Krušnohoří. 

Nejznámější hornická lokalita Louchovska však leží ke vsi ještě blíže a to necelý 1 km vzdušnou čarou a vznikla v polovině 14. století.  V té době objevili prospektoři za vlády císaře Karla IV. bohaté naleziště vzácných minerálů a především Jaspisu v lesích mezi Kláštercem nad Ohří a Vernéřovem. Dnes je tato lokalita označována jako Ciboušov. 

Ve 14. století pochopitelně ještě Ciboušov neexistoval a označení vzniklo až v dnešních časech, kdy je tomuto místu vesnice nejblíže. Ve skutečnosti tudy v době Karla IV. vedla právě cesta spojující Klášterec s Louchovem  a navazující na Přísečnický průsmyk. Těžba zde probíhala postupně a v několika fázích, přičemž se na ni  podíleli horníci a námezdní dělníci z okolních vsí či měst a především z Louchova. 

Nejdůležitějším poznatkem je však ta skutečnost, že vytěžený materiál byl použit mimo jiné na výzdobu kaple sv. Kříže na Karlštejně a kaple sv. Václava na Pražském Hradě. Dnes nám připomínají slavnou éru tohoto místa již jen zbytky starých šachetnic a odvalů v chráněných lokalitách Ciboušova.